This study is devoted to stone artefacts made from raw materials that are valued for their hardness, tenacity, and texture. They were often ground, and some tools from this category were themselves used for grinding. In addition to shaping artefacts, they were employed in processing of food, crushing minerals and ores, or as parts of digging sticks. Changes in their functional composition generally signal significant subsistence, economic and social changes. As our research focuses on the Sahel region, which has undergone complex formative processes connected with climate change and radical transformation of living conditions, it is necessary to test diverse approaches to utilizing the information potential of finds from this region. The studied artefacts come from Mesolithic (~9000–5000 cal BC) and Early Neolithic (~5000–3800 cal BC) settlements in the western part of Jebel Sabaloka in central Sudan. We focus on two assemblages from surface collection at the sites of Sphinx (Mesolithic) and Fox Hill (Mesolithic and Early Neolithic). We first provide a critical review of core studies of ground stone artefacts from the region and propose a unified basic terminology. Subsequently, we present a new classification and description system and highlight certain variables which are important to track at the sites. Among other things, our conclusions indicate that although changes occur in the settlement system and domesticated animals appear in the study region in the fifth millennium BC, these changes are reflected neither in the quantity nor in any substantial way in the morphometric characteristics of ground stone artefacts as was the case, for instance, in the Near East.

V práci se věnujeme kamenným artefaktům ze surovin ceněných pro jejich tvrdost, soudržnost a zrnitost. V určité fázi výroby byly tvarovány broušením a některé byly samy k této činnosti využívány. Kromě tvarování artefaktů našly kamenné broušené artefakty uplatnění ve zpracování potravin, drcení minerálů a rud, či jako součásti kompozitních nástrojů. Změny v jejich tvarovém a funkčním složení většinou v pravěkých souborech signalizují významné subsistenční, ekonomické a společenské změny. Protože je náš výzkum zaměřen na území Sahelu, které prošlo řadou složitých formativních procesů, spojených se změnou klimatu a s radikální proměnou podmínek k životu, je nutné testovat různé přístupy ke studiu a využití informačního potenciálu místních nálezů, kamenné artefakty nevyjímaje. Artefakty pochází z mezolitických (~9000–5000 cal BC) a časně neolitických (~5000–3800 cal BC) lokalit v centrálním Súdánu. Předmětem studia byly zejména soubory z povrchových sběrů na lokalitách Sfinga (mezolit) a Liščí kopec (mezolit a časný neolit), ve dvou sousedních ekozónách v západní části pohoří Sabaloka. V článku jsou shrnuty základní práce o daném tématu v regionu a je navrženo sjednocení místní terminologie. Dále je představen nový klasifikační a deskripční systém a jsou vytyčeny některé proměnné, které je důležité nadále sledovat. Z našich závěrů mimo jiné vyplývá, že i když ve sledovaném regionu došlo kolem 5. tis. BC ke změnám v systému sídlení a objevují se kosterní pozůstatky domestikovaných zvířat původem z Předního východu, nelze potvrdit žádné významné změny ani v kvantitě, ale ani nijak zásadně v morfometrickém zastoupení broušených artefaktů. Socio-ekonomický vývoj zde v dané době probíhal jiným směrem, než známe z oblasti Předního východu.

Studie analyzuje nálezový fond kultury nálevkovitých pohárů získaný během výzkumu na trase silničního obchvatu města Kolína v l. 2008–2010. Objekty tohoto stáří byly zachyceny celkem na šesti polohách rozmístěných v celém úseku trasy. Tři lokality mají širší, nadregionální význam. Na ploše I-9 na severním okraji obchvatu bylo prozkoumáno torzo dvou ohrazení typu dlouhých mohyl a obětní jáma s pohárem moltzowského typu. Nálezové soubory ze sídelního areálu na široké ploché ostrožně u Štítar pomohly identifikovat nejstarší fázi staršího stupně KNP, specifickou pro východní část země. Na nároží labské terasy jižně od kolínského předměstí Šťáralky pak byla objevena fortifikace, složená z palisády a tří extrémně širokých příkopů, chránících sídelní areál starší KNP a badenské kultury. Sledována je i problematika sídelní struktury zdejšího mikroregionu v období staršího eneolitu. Rozložení lokalit s hie rarchizačními znaky jako indikátory centrálních funkcí s danou lokalitou spojených ukázalo na nadstandardní roli prostoru mezi dolními toky Pekelského a Hořanského potoka, kde funkci centrálního místa zřejmě plnil výšinný sídelní areál v poloze Hroby, zachycený už staršími výzkumy F. Dvořáka.

The study analyses the inventory of Funnel Beaker culture finds made during excavations along the route of the Kolín bypass road in 2008–2010. Features from this period were captured at a total of six sites situated along the entire section of the route. Three sites are of a broader, superregional importance. The remains of two long barrow-type enclosures and a sacrifice pit with a Moltzow-type beaker were investigated on area I-9 at the northern edge of the bypass road. The find assemblages from the settlement area on the broad surface of the promontory near Štítary helped identify the earliest phase of the early stage of the Funnel Beaker culture, which is specific to the eastern part of Bohemia. A fortification composed of a palisade and three extremely wide ditches protecting a settlement area of the earliest Funnel Beaker culture and the Baden culture was discovered in the corner of the Elbe terrace south of the Kolín suburb of Šťáralka. The issue of the settlement structure of the local micro-region in the Early Eneolithic is also addressed. The distribution of sites with hierarchical features as indicators of central functions connected with the given locality showed the crucial role played by the space between the lower branches of the Pekelský and Hořanský streams, with the function of a central site apparently being served by a hilltop settlement area at the Hroby site captured in the earlier excavations by F. Dvořák.

The authors present part of a burial ground of the Late Migration Period in Drnholec – Pod sýpkou (Břeclav district, Czech Republic), where seven graves were discovered in 2016 and 2017. The grave goods were identified, by typological analysis, as Langobardian/Lombardian. The authors argue that even a small part of a cemetery with a limited number of graves can bring important new data and open strategic questions, challenging traditional interpretations. The paper aims to present the results of excavation in the light of archaeological, anthropological and zooarchaeological perspectives. Archaeological part is focused on presenting the grave units and the cemetery as a contextual unit. Stylistic and typological analysis of grave goods, radiocarbon dates and probability modeling were used to establish the chronology of the cemetery. Anthropological and palaeopathological examinations were accompanied with buccal dental microwear analysis and tooth cementum annulation (TCA) which provide information about diet and age-at-death estimation. Zooarchaeological analysis was mainly driven by the find of a mule skeleton. In addition to skeletal expertise, Nitrogen and Carbon stable isotopes analyses were also applied. The authors set out their thoughts, based on material and bibliographical study, on the problem of classifying and understanding the cultural and ethnic identity of the Migration Period populations.

Autoři prezentují část pohřebiště pozdní doby stěhování národů z Drnholce, z polohy Pod sýpkou (okr. Břeclav), kde bylo v letech 2016–2017 prozkoumáno 7 hrobů. Hrobová výbava byla typologicky přiřazena langobardské kultuře. Autoři argumentují, že i výzkum pouze části pohřebiště o malém počtu hrobů může přinést nová důležitá data a otevřít strategické otázky týkající se tradičních přístupů. V článku předkládají výsledky terénního výzkumu podrobené archeologickým, antropologickým a zooarcheologickým analýzám. Archeologická část je zaměřena na prezentaci hrobových celků a pohřebiště jako kontextuálního celku. Pro stanovení absolutní chronologie pohřebiště byly použity stylistické a typologické analýzy a modelace radiokarbonových dat. Antropologické a paleopatologické analýzy byly doplněny o analýzu bukálních dentálních mikroabrazí a analýzu přírůstků zubního cementu (TCA) pro získání informací o stravě a pro přesnější odhad věku pohřbených jedinců. Zooarcheologické analýzy byly zaměřeny hlavně na nález téměř kompletní kostry muly, která byla podrobena analýzám stabilních izotopů dusíku a uhlíku. Autoři dále předkládají své názory vyplývající ze studia materiálu a bibliografie, které se týkají problému klasifikace a chápání kulturní a etnické identity populací doby stěhování národů.

Text se věnuje prezentaci výsledků výzkumu raně středověkého pohřebiště. Nalezeno bylo více než 60 pohřbů a v rámci pohřebiště jeden kruhový objekt. Popsána je nálezová situace, antropologický stav pozůstatků i archeologické nálezy a také analýza ekofaktů. U vybraných jedinců proběhlo radiouhlíkové datování a analýza izotopů δ13C a δ15N. Nálezový soubor odpovídá poloze pohřebiště mimo centra elit a jde tak o dobrý příklad běžného pohřebiště z přelomu 10. a 11. století. Zajímavé prvky byly identifikovány, jak co se týče zacházení se zesnulými, tak i co se týče antropologického popisu zdejší populace. Klíčovým přínosem tohoto výstupu je porovnání možností chronologického zařazení pohřebiště na základě tradičních metod (založených na typologickém srovnání artefaktů) a datování radiouhlíkovou metodou, která umožnila zásadní zpřesnění představ o posloupnosti a stáří aktivit na zkoumané lokalitě. Lze předpokládat, že i u jiných lokalit by za použití tohoto postupu došlo ke zpřesnění údajů.

The text presents the results of the excavation of the early medieval burial ground, where more than 60 burials and one circular feature were identified. The find situation, the anthropological condition of remains and archaeological finds are described, and ecofacts are also analysed. Radiocarbon dating and nitrogen and carbon isotope analysis were conducted on selected specimens. The find assemblage corresponds to the location of the burial ground away from an elite centre, thus making it a good example of a common burial ground from the turn of the 10th and 11th centuries. Interesting elements were identified concerning how the deceased were handled as well as an anthropological description of the local population. The key advance is a comparison of the possibilities of dating the burial ground on the basis of traditional methods (based on a typological comparison of artefacts) and dating using the radiocarbon method, which enabled a significant refinement of the existing notion of the succession and age of activities at the studied site. It is reasonable to assume that the application of this approach at other sites would help clarify the data.

Vznik a vývoj pokličky v českých zemích ve 12.–14. století je součástí transformace středoevropské keramiky. Na počátku stála nádoba, která vychází z domácích kořenů a u které nemůžeme v obecné rovině vyloučit dvojí funkci – tzv. poklička/miska. V průběhu 13. století se setkáváme s různými typy poklic, jejichž původ lze hledat v okolních německojazyčných zemích. Základní typy poklic se zformovaly v 10.–12. století v jihoněmeckém prostoru, odkud se šířily podél českomoravského prostoru a ze sousedních území se v průběhu 13. století dostávaly i tam. V okrajových oblastech (Rakousko, Sasko) se množství typů redukovalo na jeden až dva hlavní tvary, které se uplatnily nejvíce i v českých zemích. Zdá se, že vznik pokličky vycházel z potřeby zkvalitnit proces přípravy vaření. Transformace vedla v některých pohraničních oblastech a obchodních centrech včetně Prahy již od pokročilého 12. či počátku 13. století ke vzniku specifického habitu a hybridní identity obyvatel, což odrážely i některé složky hmotné kultury včetně keramiky. Inovace v oblasti keramiky se prosazovaly ve dvou hlavních formách. Závěr procesu proměny keramiky ve 14. století přinesl mimo jiné i převládnutí tzv. zvonovité pokličky na celém území Čech i Moravy.

On the Issue of the Development and Spread of Lids and “Lid-Bowls” in the Pottery Circles of Medieval Central Europe. The emergence and development of lids in the Czech lands in the 12th–14th century was part of the transformation of central European pottery. At the beginning of this process was a vessel with domestic origins and for which on the general level we cannot rule out a dual function – the “lid/bowl”. A variety of types of lids are encountered during the 13th century and their origins can be traced to the neighbouring German-speaking lands. The basic types of lids took shape in the 10th–12th century in south Germany, from where they spread around Bohemian-Moravian territory, where they arrived during the 13th century from neighbouring lands. In outlying areas (Austria, Saxony), the number of types was reduced to one or two main forms, which were also used the most in the Czech lands. It appears that lids emerged from the need to improve the process of food preparation. In several border areas and trade centres inclusive Prague, the transformation led from the late 12th century to the beginning of the 13th century to the advent of a specific habit and hybrid identity in the population that was also reflected in some components of material culture, including ceramics. Innovation in the field of ceramics took two main forms, and, among other things, the end of the transformation process in ceramics in the 14th century led to the predominance of bell-shaped lids throughout Bohemia and Moravia.

Cílem studie je rekonstruovat lesní vegetaci České republiky v období zemědělského pravěku (neolitu, LnK, cca 7600 BP) až raného středověku (800 BP) na gradientu nadmořských výšek od 140 do cca 500 m n. m. pomocí antrakologických dat z archeologických lokalit – ARV (antrakologicky rekonstruovaná vegetace). Analyzován byl rozsáhlý soubor dat pocházející z 601 archeologických lokalit (990 komponent), který obsahuje 289 497 determinovaných fragmentů uhlíků. Analyzovaný soubor dat obsahuje jak výběr výsledků již publikovaných, tak především velké množství dat autorů článku, která dosud publikovaná nebyla. Dále bylo provedeno základní srovnání ARV se složením potenciální přirozené vegetace (PNV sensu Neuhäuslová et al. 1998). Chronologický vývoj antrakologicky rekonstruované vegetace je srovnán s poznatky pylových analýz (PRV sensu Abraham et al. 2016) z území České republiky. Výsledky naší studie jasně dokládají, že antrakologická data jsou cenným zdrojem informací o lesní vegetaci na dnes již převážně odlesněných a erozí silně pozměněných stanovištích nížinných lesů a lesů středních poloh. V textu jsou nastíněny základní ekologické charakteristiky vybraných antrakologicky odlišitelných taxonů dřevin a metodologické problémy antrakologických analýz.

The aim of the study is to reconstruct the forest vegetation of the Czech Republic in the period between agricultural prehistory (Neolithic, LnK, c. 7600 BP) and the Early Middle Ages on an elevation gradient from 140 to c. 500 m above sea level using anthracological data from archaeological sites – ARV (anthracologically reconstructed vegetation). A large set of data from 601 archaeological sites (990 components) containing 289,489 identified charcoal fragments was analysed. The analysed set of data contains both a selection of previously published results and, especially, a large amount of as yet unpublished data from the authors of the article. A basic comparison of the ARV with the composition of the potential natural vegetation (PNV after Neuhäuslová et al. 1998) was then conducted. The chronological development of the anthracologically reconstructed vegetation is compared with information from pollen analyses (PRV after Abraham et al. 2016) from the Czech Republic. The results of our study clearly show that anthracological data are an important source of information concerning the forest vegetation on land mostly deforested today, at lowland forest sites heavily affected by erosion and forests at medium elevations. The text outlines the basic ecological characteristics of selected anthracologically distinguishable tree taxa and methodological challenges in anthracological analysis.