Řemeslně dokonalé provedení obrazů zvířat připadalo novodobým badatelům tak umělecké, že dalece převyšovalo jejich představy o duševní úrovni tvůrců a vyžadovalo nějakou interpretaci, která by se vymykala z řádu každodenního života. Vzhledem k tomu, že často šlo o obrazy skryté v hlubinách země, to byly většinou interpretace náboženské. Na přirozené lidské vlastnosti, jako je tvořivost, snaha překvapit něčím novým, touha vyniknout, humor, dětská hra či důkaz odvahy, se nebral zřetel a je tomu tak stále. S takto jednoduchým odmítnutím se autor nechtěl spokojit, a proto bere v potaz všechny jevy jeskynního umění, z nichž se usuzuje na náboženské motivace tvorby. Nešlo o náboženské symboly, ale o podoby zvířat, teprve druhotně obdařované možným symbolickým významem. Vyvstává tedy rozdíl mezi domnělou náboženskou motivací vzniku maleb, rytin a značek a náboženskými či mytologickými jevy, které odrážejí nebo s nimi byly spojované až dodatečně. Výtvarné aktivity se ovšem mohly rozvinout jen ve společnosti, která takové nepraktické činnosti oceňovala. Pokud to nenastalo, zůstávaly jejich výtvory osamocené. Přitom je zřejmé, že projevy spirituality lze studovat i na jevech zdánlivě zcela profánních, jako jsou třeba velké depozice kostí nebo přebujelá těžba silicitů.

The rendering of the animal images seemed so artistic to modern researchers that it far exceeded their ideas about the intellectual level of the creators and required an interpretation beyond the realm of everyday life. Given that these were pictures often hidden in the depths of the earth, the majority of interpretations were religious, while natural human qualities such as creativity, desire to surprise others with something new, longing to stand out, humour, child’s play, or proof of courage were not taken into account. And for that matter, these impulses remain unsung to this day. Unsatisfied with such an outright rejection, the author of this current work therefore takes into account all the phenomena of cave art to which religious motivations are ascribed. In short, these prehistoric artists did not paint symbols, but images of animals, which were only secondarily endowed with a possible symbolic meaning. As such, the author emphasises the difference between the supposed religious motivation for  the creation of paintings, engravings, and signs and the religious or mythological phenomena that reflect or were subsequently connected with them. Of course, artistic activities could only develop in a society that valued such impractical activities. Without this approval, creative efforts would have remained isolated. At the same time, it is clear that expressions of spirituality can also be studied on seemingly entirely profane manifestations such as depositions of bones and the excessive mining of flint.